Ahoj,
potřebovala bych takovou menší radu, původně jsem neměla v plánu tady psát, ale všimla jsem si, že jsou tady celkem dost slušné názory tak jsem se rozhodla, že napíšu a uvidím. Chodím se svým přítelem půl roku, vztah máme krásný v pohodě. Rozumíme si po všech stránkách, hodně se spolu nasmějeme, jen nám prostě dobře. Ale je tu takový problémek. Můj přítel mi ještě nikdy neřekl, že mě miluje. To by mi až tak nevadilo, jelikož vím, že jsem jeho první dívka a že potřebuje více času na to, to říct, takže jsem mu řekla, ať mi to řekne, až to bude opravdu cítit, že si na to počkám, že nemusí na to spěchat. On byl rád, že jsem to tak vzala. Ale asi tak po 4 měsících mi řekl, že mě už začíná milovat, doslova, že mě už skoro miluje. Byla jsem šťastná jak blecha. O dva týdny později mi dokonce už řekl, že mě miluje a když jsem se ho zeptala jestli si je jistý, řekl že ano.

No ale asi o měsíc později když jsem mu já řekla, že ho miluju, tak mi to už nezopakoval. Neřešila jsem. Pak jsem to od něho opět uslyšela a byla šťastná. Ale zase se náš vztah posunul o měsíc a už zase nic. Tak jsem se ho zeptala, proč mi to jednou dokáže říct a jednou ne. A on, že to tak občas cítí a pak zase ne. Že mě má strašně moc rád pořád, ale to milovat cítí třeba jeden den a pak ne, a pak to zase někdy cítí a pak zase ne. Jako říkal mi ať to neberu špatně, dokonce se bál, že se kvůli toho s ním chci rozejít. Já mu řekla, že se sním rozcházet nemám v plánu, ale že toto slovo pro mě dost znamená a že nechci aby ho říkal jen tak, chápal to naprosto a bylo mu to i líto. Bojím se ale, že potom, když to bude opravdu upřímně myslet to budu brát už s rezervou bo si řeknu, že to zase myslí jen na jeden den. Já vím, že mě má šíleně rád a že je mu semnou dobře, ale tohle moc nechápu. Je pravda, že nikdy nikoho nemiloval, jsem jeho první dívka, na začátku si musel hodně na mě zvykat, jelikož to ještě nezažil. Teď si už zvykl, ale s tím miluji tě pořád neví a já taky moc nevím co si mám myslet. Jako nepotřebuju to hned slyšel, každý den, já si na to rádá počkám, jako já bych to byla neřešila kdyby mi to vůbec neřekl, čekala bych, ale když to řekl, tak to už vyžaduju slyšet aspoň občas to je jasné. Tak jakýpak na to máte názor? Budu ráda za každou odpověď ;-) Děkuji Lucka

Lucko, máš krásný vztah a jediná věc, která ti ho kazí je jedno slovo. Milovat. Ano, pro většinu z nás má tenhle výraz, dost hluboký smysl, vyjadřuje city, které cítíme jen k pár lidem v životě, týká se duševní i fyzické lásky zároveň a uvědomíme si je vlastně jen v určitých okamžicích a ani tehdy nejsme vždycky schopni je druhému sdělit.

Já myslím, že to, jak často tohle slovo tvůj přítel vysloví, není měřítkem jeho citů, touhy, porozumění. Je to jen slovo, které se dá navíc zneužít. Nebo jeho kouzlo může vyprchat, když se opakuje příliš často. Pokud je pro nás jeho význam opravdu tak zásadní, nelze s jeho používáním plýtvat, lépe si ho užijeme je v nějakých příhodných chvilkách. A mezitím máme možnost tolika různých způsobů vyjádření náklonnosti. Přemýšlej někdy o tom, co všechno pro tebe tvůj přítel dělá, z čeho je vidět, že tě má rád a nebuď k němu nespravedlivá, nebazíruj na jednom slově a nekaž si tím krásný vztah, se kterým jsi jinak stoprocentně spokojená. Můžeš svému příteli vysvětlit, že pro tvou spokojenost je důležité vyjádření náklonnosti, ale nazasívej zbytečně semínko nejistoty do vašich myslí. Podívej se na problém jeho očima, zkus se vcítit do jeho role. Možná by ti nebylo příjemné, když by si on na tobě něco vynucoval, možná by tím dosáhl pravého opaku toho, čeho by dosáhnout chtěl. Nevytvářej zbytečně nepříjemné situace a s nimi nepříjemné pocity, které můžou vztah kazit.

Ahoj Mari,
děkuji moc za odpověď, jen bych chtěl říct, že já jsem mu řekla, ať mi to řekne, když to tak bude opravdu cítit, že na to nemusí spěchat, že si ráda počkám. Ale pak jak mi to řekl byla jsem šťastná, ale potom jak jsem už psala mi to nedokázal zopakovat. Podle mě když to řeknu jednou, tak to cítím pořád, nevyprchá to ze mě, ze dne na den. A to je právě u něho. On mi řekl, že to jeden den cítí a pak zase ne. Ale já to třeba cítím pořád. Jako opravdu to nevyžaduju cítit pořád, ale myslela jsem, že když to už vyslovil, tak mi to jednou za čas řekne a ne že mi řekne, že to cítí třeba jen jeden den a pak ne. To mě na tom nejvíce zaráží. Ale moc děkuju za příspěvek

Lucko, já myslím, že bys to měla za prvé přestat rozebírat a za druhé si to přestat vynucovat. Protože čím víc budeš naléhat a tlačit na něj, tím méně se jemu bude chtít ti to říkat. Vždyť třeba používá jiná slova pro vyjádření náklonnosti, kterou k tobě cítí. To, jak moc ti na tom záleží, je známkou emoční závislosti. Ta je ve vztahu do určité míry normální. Jenže bohužel ve vztahu je v nevýhodě ten závislejší a ty tím, že si vynucuješ jeho projevy citů, se stavíš do role závislejšího partnera. Takže to pokud možno nepřeháněj a svoje pochybnosti, pokud se od nich nedokážeš oprostit, řeš radši nějak jinak, s někým jiným než s přítelem.

Jak píše Mari, tak slovo "miluju" má pro někoho hluboký smysl a význam. Mně taky nejde říct jen tak, aniž bych to v té chvilce cítil, ale to neznamená, že svou manželku nemiluju.

Já si myslím, že pokud je člověk nějak více citově založený, tak slovo "miluji" neumí střílet od pasu. To prostě ani nejde. Teda aspoň ne mně .

Děkuji moc za Vaše názory