Chodím se svým přítelem necelých 5 měsíců. Všechno bylo super, ale v poslední době si něčeho všímám. Vždy jsem se mu líbila taková jaká jsem, ale teď mi třeba řekl, mě se nelíbí jaké máš teď ty vlasy, ostříhej si ofinu. Tak jsem říkala proč, a on že se mu to líbí. Dobře tak jsem si ji ostříhala, musím říct, ale že mi to celkem prospělo. No sice jsem si ji ostříhala, ale nemám ji úplně hustou, takže se mu to zase tak nelíbilo, furt mi ji upravoval a říkal, že mi to musí ostříhat sám a tak. Ale mě se to prostě líbí tak jak to mám, nechci ji mít jinou. No a ještě, máme jít teď na ples, a já jsem si koupila krásné nové dvoje šaty. Mám ještě jedny žluté šaty z loňska, ale ty se mi moc nelíbí, byla jsem v nich snad na 4 plesech a hlavně se v nich necítím moc dobře. Jednou jsem se o nic před svým přítelem zmínila a on mi řekl, že si je mám vzít teď na ten ples, přitom je nikdy neviděl. A já že ať se nezlobí, ale že se v nich necítím a nemám je ráda. Že si chci vzít jedny z těch nových. A on, buď si vemeš žluté nebo na ples nejdu. A ještě na mě, já k tobě přijedu, učešu tě a upravím. A já na něho co? Vždyť se umím upravit sama! A on že ne, že mě upraví on. Že chce abych byla hezká. A já na něho, a já nejsem hezká když se sama upravím? A on, že jo ale že chce abych byla ještě hezčí. A já na něho, že jsem spokojená taková jaká jsem, že jsem se mu přece vždycky líbila a nikdy nechtěl ať neco na sobě změním. A on že me chce udělat ještě dokonalejší nebo co. Jako docela jsme nezachápala, pak jsme od toho tématu odešli tak jsem to už neřešila, ale docela mě to zamrzelo a nevím co si mám myslet. Ještě k tomu mám pocit, že já bych pro něho udělala vše na světě, což on ne pro mě. On chce abych třeba k němu přijela tehdy a tehdy a ja prostě přijedu, protože mu chci udělat radost a zároveň se na něho těším. Ale on by to třeba pro mě vůbec neudělal, kolikrát jsme byli domluveni a on to zrušil. Já bych to třeba nedokázala odmítnout. Pořád se ho třeba ptám, nezapoměl si všechno, máš to máš to, proste zajímám se o něho, záleží mi na něm. Říkám mu jak ho mám ráda jak mi na něm záleží. Neříkám, že on mi to neříká, ale hrozně moc málo. Jako mám trošku pocit, že skáču jak on píšká. Že to co bych pro něho udělala já by on pro mě neudělal. Třeba by sám ani nezvedl telefon a nezavolal mi. A když jsem mu to vytkla tak on, vždyť já ti volám pořád. Jestli myslí pořád jednou za 3 týdny, tak promiň, ale tohle mi pořád teda nepříjde. Kolikrát mu první volám já, první já napíšu sms. On by sám od sebe mi nenapsal sms, jak se máš apod. Ale když mu něco řeknu tak on mi pořád píše a volá. Kdysi jsme se pohádala a já pak za ním přišla a dělala jsem, že mě ta hádka vůbec nezajímala a ho to začalo štvát, že to najednou neřeším. Začal mít pocit, že mě může ztratit, pokaždé když jsem někde šla tak se mě ptal a ty tam jdeš za nějakým chlapem a ták, jako říkal to tak že mi to i lichotilo a viděla jsem, že mu asi trošku došlo, že by mě mohl ztratit. Říkala jsem si super, už jsem zase nad ním nahoře, aspoň si něco uvědomil. Ale přes Vánoce se to nějak ztratilo a je to tam kde bylo. Že já jsem zase dole pod ním. Nechci být ale pod ním chci abychom byli na stejno. Promiň te, že jsem napsala takový dlouhý text, ale potřebovala jsem se tzn. vykecat. Budu ráda, za každou radu. Předem děkuji moc. Lenka

Přijde mi, že je Váš vztah dlouhodobě neperspektivní. Podle zkušeností, které mám, se to jen tak nespraví. Může to mezi vámi trvat dlouho a třeba se i jednou vezmete, ale oba budete nespokojení. Ty ho máš ráda více, než on a myslím si, že se to jen tak neobrátí ani nesrovná.
Ale neber to za bernou minci. Já vás neznám a taky neumím předpovídat budoucnost. Může se to i zlepšit. To by se ale muselo něco změnit. A to nevím, jestli je u vás možné.
On si je tebou jistý, považuje tě už za svou (což není dobré, nikomu nepatříme), jste na sebe zvyklí, je pro něj těžké představit si, že by o tebe přišel. Ale podle toho, co píšeš, na jeho straně není láska. Jen si to myslí. Neznamená to, že lže. On si to jen nechce přiznat.
Nenech se měnit. Alespoň ne na popud jeho malicherných nápadů.

No to si zase nemyslím, že mě nemá rád, dává mi celkem najevo, že mě má rád a také to z něho cítím. Akorát teď jednou tohle udělal, což se mi nelíbilo. Na druhý den ale už o tom nic neříkal (myslím ohledně těch šatů), nevím jestli to bylo jenom nějaké chvilkové narušení nebo co. Jinak nám vztah klape, vůbec se nehádáme, ale když někdy něco takového udělá tak tomu nerozumím. Je sice asi pravda, že ho mám ráda více, s tím souhlasím, podle mě by to mělo být, ale stejné a oboustranné. Je ale asi pravda, že si je mnou jistý a že o mě nechce přijít. Dokonce včera mi zakázal doslova jít na jeden ples se setřenkou, říkal, že mě nepustí, že nechce abych tam šla sama bez něho, že se bojí o mě. Jako připadala jsem si hrozně, vůbec jsem ho nepoznávala. Ale pak se mi za to omluvil, ale říkal mi že se mu moc nelíbí když jdu jeden den s ním na ples a na druhý den už letím na další. Jako najednu stranu to chápu, mě by taky nevonělo kdyby si šel s kamarády sám na ples, ale určitě bych mu to nezakazovala. Nevím co se s ním teď v poslední době děje, nikdy takový nebyl, moc nevím co si mám o něm myslet....

Myslím si, že byste si měli věřit a dávat si v určitých mezích svobodu. Pokud si svobodu vezmete, tak vás to časem začne štvát. V tomto případě tebe. Nenech si to líbit, pokud se ti to nelíbí. Vyříkejte si to, že ti to vadí.

Přijde mi to jako by ho trošku přestal bavit ten vztah a snažil se si namlouvat že ho baví, dál mi přijde, že své náladovosti si sem-tam vybije na Tobě.... Protože jsi nejblíž a do nejbližšího se nejlépe "kopne".... Přišel jsem na to, že ve vztahu budou asi hádky potřeba...taky jsem se jim vyhýbal a nedopadlo to dobře... Je tu víc možností...třeba se potřebuje tímhle odreagovat, nebo ho prostě přestáváš bavit a hledá hádku k ukončení....

Pokud se to bude opakovat, tak s ním promluv.... I když tak trochu čekám jaká bude reakce...

Ber mě jako pesimistu, kterej vždycky narazí...začínám mít pouze pesimistické názory...

Děkuji za názory, ale myslím si, že se semnou rozejít nechce..Už se kdysi semnou rozešel on 2x takže kdyby se chtěl rozejít teď tak to udělá sám bez nějakého čekání na hádku. Jako teď to je zase v pohode, dává mi najevo jak mě má rád, chová se ke mě jako ještě nikdy, ale občas udělá takovou kravinu kterou jsem popisovala viz. můj první text. Právě proto někdy nevím co si mám myslet...

Tohle jednání znám od bejvalky.... Chodil s ní nějaký asi o 5 let starší kluk.... nebudu tu mluvit sprostě co si o něm myslím (sprostý nejsem,ale když je někdo X ,tak mu nikdo nepomůže)

Jeden den mi psala, jak je milý, druhý den mi psala, že jí říká, že je tlustá,blbá,chová se jako děcko a při sexu stojí za hovno..... Pak zase že je milý, pak že ho vihodili z práce ao na že mu dává příspěvky na nájem a on že říká, že holky jsou kurvy.... a tak stále dokola...

Z jejího textu jsem cítil, že ho má hrozně ráda, ale nevěděl jsem co jí napsat, když se mě zeptala co si o jeho chování myslím.... Po roce jsme to už nevydržel a když se mě zeptala, na téma ses, že on se vždycky udělá hned do minuty a ona nikdy ne..... Odpověděl jsem ji, že je to kretén,který myslí jen na sebe a jí jen využívá, že s ní je jen proto, že ho asi jiná nechce a on by neměl do čeho "píchnout" ona se tak trochu "urazila" a napsala větu, ze které bylo zase citít, že ho má ráda, že ví že jsem napsal pravdu,kterou chtěla slyšet.... a asi dva týdny mi ani nenapsala ahoj...

Na vánoce mi napsala, že se s ní rozešel (už asi po 6.) ale psala, že se s ní rozešel natvrdo.... Nevím, byl jsem na ni naštvaný, že si stěžuje, když to celé ty roky věděla,ale chápal jsem ji...


Zkus se zamyslet, jestli ho nemáš ráda až moc a občas nepřehlížíš některé důležité detaily..... Poslední dobou se soustředím na chování lidí v okolí...

Píšu to jak nějaký kritik,ale já si zažil své.... a jak tak pozoruju okolí, řídím se pravidlem "nikomu nevěř"....

Jako zachoval se ke mě asi tak jen 2x, a jako jsem nezachápala, ale pak se mi hned za to omluvil a šlo vidět že ho to mrzí. Ale v životě by mi neřekl to co si to napsal ty, že řekl te tvojí bývalce ten kluk. Furt mi říká jak mě má rád a tehdy mi řekl že mě nechtěl pustit samotnou na ten ples, protože se bál abych se tam někomu nezalíbila, ne že by mi nevěřil, ale že se mu to moc nelíbilo, ale jak jsem už psala, mě samotné by se to asi taky nelíbilo kdyby to bylo naopak. Ano mám ho moc ráda, ale vím, že on mě taky a určitě nic nepřehlížím. Jsem až moc velký realista a stojím pevně nohama na zemi. Ještě k tomu na svém příteli poznám úplně všechno, ale opravdu si nemyslím, že by to chtěl ukončit, kdyby chtěl udělá to dávno. Teď je náš vztah úplně o něčem jiném než byl. A on to taky sám říká, plánuje semnou do budoucnosti. Asi jsme ty dva rozchody potřebovali,abychom věděli, že spolu opravdu chceme být. V poslední době jsme se chovala já nemožně, byla jsem přecitlivělá a za hodně věcí jsem ho hned zeřvala, nevím proč co to semnou bylo, ale on se choval naprosto skvěle. Omlouvala jsem se mu potom a on že se nic neděje, že to je normální a tak. A choval se ke mě moc hezky jako vždy. Kdyby se chtěl semnou rozejít, tak si klidně tohle veme za záminku k rozchodu...