| Poslední příspěvky |
» Orál a hranice trestní odpovědnosti
Matisek 15th květen 2008, 14:40
» Láska v mládí
Matisek 14th květen 2008, 18:37
» Erotické povídky
Daver 13th květen 2008, 12:27
» Mobilní telefony
Shiny 12th květen 2008, 14:04
» Co říkáte na aférku Leoše Mareše?
Matisek 11th květen 2008, 19:07
» Jaká je ideální velikost penisu?
smajlík 10th květen 2008, 23:26
» Sex při menstruaci
smajlík 10th květen 2008, 23:03
» Jsem na nic?
Kuba027 10th květen 2008, 21:31
» Většinu nevěr odhalí mobil. Mažte zprávy, radí psycholog
Daver 8th květen 2008, 18:42
» Tlačit/netlačit na pilu?
Petr37 7th květen 2008, 06:25
|
| Propagujte náš Web |

|
|
| www.smajlik.com - Srdce na Dlani |
"Nejsi na světě náhodou. Existence tě potřebuje. Bez tebe tu bude něco chybět
a nikdo jiný to nenahradí. Zde pramení tvá důstojnost - budeš chybět celé
existenci! Hvězdy a slunce a měsíc a stromy a ptáci a země - všechno v celém
universu bude cítit to malé prázdné místo, které nikdo kromě tebe nemůže
zaplnit."
Stýská se ti po lásce, ale ona nepřichází?
Radost se ti vyhýbá?
Dnes se ti vůbec nic nedařilo?
Cokoli řekneš, je to špatně?
Emoce s tebou cloumají?
Nikdo ti nerozumí?
Ať se snažíš, jak chceš, k ničemu to nevede?
Dáváš lásku, ale žádná se ti nevrací?
Lítáš v oblacích, protože si tě láska našla?
Ani za nic se jí nevzdáš?
Nerad vzpomínáš na své dětství?
Inkasuješ ránu za ranou? |
| Rychlá diskuse (pro registrované) |
|
|
| Co říkáte na aférku Leoše Mareše? |
Zaslal 10th květen 2008, 23:32 by smajlík |
|
Co říkáte na aférku Leoše Mareše? Věděl, nevěděl, chtěl nebo nechtěl? Myslíte si, že o sexu s prostitutkou opravdu nevěděl a že se stal obětí a nebo si prostě užil a teď mlží?
(Číst celé)
|
|
Tento článek byl přečten 62 krát a má 3 Komentářů.
|
| Ztráta identity / paměti / vzpomínek |
Zaslal 2nd květen 2008, 11:09 by rozervany |
|
Uz delsi dobu me trapi jeden nemaly problem...
Jsem uz nejaky patek rozvedeny, ex odesla s detmi do ciziny a me nezbylo nic jineho nez odejit taky, jinak bych asi nebyl schopen vidat sve deti ( a to zejmena po financni strance - celou "srandu" platim ze sveho ). Momentalne nas deli vzdalenost cca 1500 km a svoji nejstarsi dceru sem videl naposledy pred rokem.
Problem je v tom, ze sem pri prodavani domu a naslednem ulozeni prisel o vsechny vzpominky v podobe fotek, obrazku, proste vseho co se tyka deti a toho co by mi je mohlo pripominat. Priznavam, ze z casti to byla ma vina (neduslednost pri prodeji domu a vystehovani se), z casti vina povodne (ktera poskodila cast posleze ulozenych veci).
Ex manzelka pred tim nez odesla samozrejme odnesla vsechny pouzitelne fotky a dokumenty, takze to o co sem prisel byly stejne drobty...
Myslel sem si, ze to nejak ustojim, ale posledni dobou me to zacina silene trapit. Vzpominky uz nejsou tak "ciste" jak driv, pomalu se mi to z hlavy vytraci a mam pocit, ze to vse uvidim a nekdy na smrtelne posteli kdy vam bezi pred oci film zivota.
Otazka zni co s tim? Dostal se nekdo z vas do podobne situace?
R.
(Číst celé)
|
|
Tento článek byl přečten 118 krát a má 3 Komentářů.
|
| Smutné písničky a videa |
Zaslal 25th duben 2008, 06:00 by smajlík |
|
Člověk má někdy potřebu utéct před světem, potřebu zavřít se sám v sobě, potřebu se litovat tesknit či smutnit. Mnozí z vás mi asi dají za pravdu, že při těchto stavech nám nejvíce pomáhá hudba a nebo nějaký emotivně do smutna laděný film. Máte nějaké svoje oblíbené písničky, či filmové scény nebo videa, které posloucháte, či zhlížíte, když je vám smutno?
(Číst celé)
|
|
Tento článek byl přečten 186 krát a má 2 Komentářů.
|
| Většinu nevěr odhalí mobil. Mažte zprávy, radí psycholog |
Zaslal 22nd duben 2008, 05:26 by smajlík |
|
Většinu nevěr odhalí mobil. Mažte zprávy, radí psycholog
Kvůli nevěrným esemeskám krachují manželství, politikové končí kariéru. Přes mobil se můžeme navzájem kontrolovat, milovat, vyhrožovat a nově i pronásledovat. Máme ho totiž všichni.
"Jsem žíznivý a prahnu po tvé přítomnosti. Snad nám to zítra večer konečně vyjde."
Zkuste se vžít do pocitů muže, který tuto zprávu našel v mobilu své manželky. Telefon jí pípnul v obýváku, a tak jí ho nesl na zahradu. A podíval se, kdo jí píše. Aha, její bývalý kolega. Pak se ovšem také podíval, co píše. Kristepane...
Kdybychom tento příběh zpracovávali jako scénář filmu, následující děj by mohl mít tři varianty.
1. Rozlícený muž ihned ztropí žárlivou scénu.
2. Předá mobil a nedá znát, že zprávu četl. Ale od té chvíle ženě nevěří, trápí se.
3. Řekne si: Aha, kamarád, známý šprýmař. To se zítra chystají do hospody. Vyrážejí tak s bývalými kolegy co čtvrt roku, snad nepřijde nametená jako minule. A počká, až žena sama ohlásí: Zítra večer mám akci.
Že se moudrý muž zachová podle varianty číslo tři? Omyl. Moudrý muž si textovou zprávu v mobilu ženy nikdy nepřečte. Moudrý muž se mobilu své ženy nedotýká.
Psycholog Petr Šmolka na nebezpečí mobilu poprvé upozornil už před pěti lety. Do poradny za ním přicházelo čím dál víc párů, jejichž společnou budoucnost ohrožovala nevěra. Jak se na ni přišlo? Přes mobil. A tak začal rodinný poradce lidem radit: "Všechny zprávy mažte!" Nyní je nevěra odhalená díky mobilu tématem, které zaměstnává řadu pracovníků manželských poraden. Odhadují, že prostřednictvím telefonu je odhaleno až osmdesát procent případů nevěry.
Zdroj: www.ona.idnes.cz
(Číst celé)
|
|
Tento článek byl přečten 282 krát a má 9 Komentářů.
|
| Kondom |
Zaslal 24th březen 2008, 22:03 by sherif |
|
mam dost velky problem natiahnut si kondom je mi maly a to hlavne na sirku o.O
skusil som uz dve znacky (durex a tusim primeros ) u obydvoch to islo iba dvoma rukami a sex stal za dve veci ...
su aj vacsie alebo mam problem ?
(Číst celé)
|
|
Tento článek byl přečten 487 krát a má 10 Komentářů.
|
| Nemůže zapomenout na bývalého |
Zaslal 24th březen 2008, 17:14 by DarkJim |
|
mám takový problém, našel jsem fantastickou holku ... po nějaké době jsem zjistil, že se jí i líbím, tak jsme si začali psát, a nakonec jsme šli ven, povídali jsme se, došlo i na líbání a mazlení ... ale jednou když jsme byli venku byla taková přešlá, nakonec mi řekla, že by se mnou i chtěla být, ale že nemůže dostat z hlavy jejího bývalýho kluka, kterýho měla moc ráda, zkouší zapomenout, ale nejde ... no řekl jsem jí, že to čas snad spraví a že na ní nechci tlačit ... co myslíte co mám a nemám dělat? Mám jí někam zvát, třeba i na procházku, nebo jí chvíli nechat na pokoji, ať si všechno přebere? díky za za všechny tipy i nápady
(Číst celé)
|
|
Tento článek byl přečten 518 krát a má 9 Komentářů.
|
| Už nevím co dál |
Zaslal 4th březen 2008, 18:27 by gabrielaS |
|
Před osmi měsíci mě opustil přítel. Našel si jinou slečnu. S ní si doopravdy "užívá" života. Kouří, pije, je s ní pořád v hospodě, dokonce začal hulit trávu. Když byl se mnou,nedělal nic z toho. Ne proto,že bych mu to zakazovala, ale prostě proto, že to nevyžadoval. Nekouřil,protože se mu to hnusilo a jeho postoj k trávě byl jednoznačně záporný. Se mnou to byl prostě už dospělej kluk. Jenže si asi řekl,že mu ujíždí vlak. Prostě mě opustil. A já ho ovšem stále miluju. I po takové době,a nemůžu jinak. Vidím ho každý den ve škole,je to můj spolužák. Trápím se,bolí to,nevím jak dál. Snažila jsem se bez něho žít. Našla jsem si jiného přítele a myslela jsem,že jsem se konečně zase znovu zamilovala,ale byl to omyl. V hlavě by pořád pulzovalo jméno mého prvního. Nedokážu bez něj žít. Nejde to,i když proto dělám snad vše. Připadalo mi,že i pro něj nejsem lhostejná. Měl pořád takové zvláštní narážky,signály které mi dávaly naději. Jenže pak se ke mě začal chovat hnusně a teď mě dokonale ignoruje. A to bolí ještě tisíckrát víc. Proč to dělá? Proč mě nemůže ani pozdravit po tom všem,co jsme spolu za ty dva roky zažili?
(Číst celé)
|
|
Tento článek byl přečten 422 krát a má 5 Komentářů.
|
| Kamarádka |
Zaslal 20th leden 2008, 13:16 by DarkJim |
|
mám takovej problém ... mám super kamošku, a myslím že jsem do ní zamilovanej ... jsme spolu docela často, povídáme si, smějeme se, škádlíme se ... ani se nehádáme, pokud jeden z nás není naštvanej ... máme se myslím i rádi ... známe se už dlouho ... akorát je tu problém její přítel - chodí spolu už půl roku a ona je do něj asi hodně zamilovaná ... já jí to přeju, jen je problém ve mě, že když třeba se loučíme tak když řekne že nechce doprovodit domů, protože jde ještě za tím svým, tak prostě mám potom celej večer a další den depku, nebo když třeba o něm přede mnou mluví, nebo když mluvíme o tom, kde byli a co dělali, je mi z toho smutno ... není to vztek, je to spíš ten smutek ... je to žárlivost? ... je možnost jak se takovejch stavů zbavit? Nechci ji říct nebo snad zakázat aby přede mnou o něm nemluvila, protože vidim, že o tom mluví ráda ... nechci jí kazit vztah ... v jejím případě to ve mě asi nejde o tu tělesnou lásku (ne že by byla škaredá) ale spíš o tu duševní, že jí rozumím a že je mi dobře, když jsem s ňou ....
díky za všechny reakce
(Číst celé)
|
|
Tento článek byl přečten 673 krát a má 7 Komentářů.
|
| Důvěra na bodu mrazu |
Zaslal 12th říjen 2007, 18:22 by aka Kyss |
|
Ahoj lidičky, vím že se tu řeší mnohem vážnější témata, ale nenapadlo mě kam jinam jeje zařadit. Nejspíš to známe všichni, známe lidi co si řeknou to zvládnu jdu do toho a mají co chtějí a pak ty druhé: ne to nezvládnu nedokážu. A taky, že nedokážou. Nemluvě o lidech s přehnaně velkým sebevědomím, kteří si myslí, že všechno ví a všechno dovedou a taky o lidech jenž nikdy nebyly schopni učinit vůbec nic, protože přehnaně nízká sebedůvěra jim to nedovolila. Já osobně moc sebevědomí nemám, lépe řečeno jak kdy, momentálně jak rád řikám mám našlápnuto a tím se má důvěra ve mně samého zveda, na druhou stranu mám stále dosti zábran. Je to vcelku problém, když sedíte před hezkou, milou, chytrou holkou a bojíte se mluvit, protože se bojíte co řeknete. vaše důvěra vám to prostě nedovolí. Tohle je samozřejmě můj případ, ale není to jen strach z neuspěchu u děvčat, ale také obhajování svých názoru, seznamování s jinými lidmi, anebo nejistota ve své práci ať už v zálibě nebo v praktických věcech. Jak se na sebedůvěru koukáte vy? Věříte si, víte přesně co a jak udělat, nebo kde jsou hranice vaší sebedůvěry. Jak si zvednout sebevědomí, když to nejvíce potřebujete a kdy to naopak nepřehánět? Ahoj Aka
(Číst celé)
|
|
Tento článek byl přečten 602 krát a má 3 Komentářů.
|
| Cesta vzhůru |
Zaslal 29th září 2007, 15:07 by aka Kyss |
|
Ahoj všem, rád bych slyšel váš recept na to jak nesejít ze správne cesty a to cesty života. jednou již jsem uváděl, že jsem neměl pěkný dětství. Netýrali mě ani jsem nevyrostl bez rodičů, ale nebyl jsem vychovávan. Skoro vůbec. Matka se prostě nestarala. Po patnáctém roku, kdy jsem na nastoupil na učňák, špinavý a hloupý, jsi mě vzala teta z otcovi strany, ale to až po půl roce co mě málem vyhodili z učňáku za 265 hodin nepřítomnosti v prvním pololetí. Až tady jsem začal zjišťovat, co dělám a jak to dělám a hlavně v čem jsem žil a jak jsem žil. Nejdříve jsem byl na matčině straně, nelíbil se mi život kde po vás pořád něco chtějí a kde je přesně daný řád. Naštěstí jsem po delší době pochopil co je opravdu správné a začal na sobě pracovat. Ve škole jsem nechyběl ani jeden den, snažil jsem se o pořádek a dostat si pod kůži všechny ostatní věci normálním lidem samozřejmé a dávno jasné. Bylo to velmi psychycky náročné a stále je i po téměř 4 letech. Prošel jsem nejednou krizí a nejednou jsem prosil a chtěl konec. S tím mi ale pomohl člověk, kterého si do dnes vážím a kterého dodnes uznávám. Třeťák jsem zvlád celej na vyznámko i se závěrečkama a vzali mě na nástavbu do Prahy. V té době jsem měl konečně jasno se vším co mě trápilo měl jsem jasno ve svém životě. Ale stala se asi nějaka chyba a to zhruba po měsící mého pobytu v Praze na intru. Po dvou úspěšných letech se začali vracet některé psychycké neduhy a po dalším měsíci i některé zlozvyky. Zlozvyky jsem potlačil ale s myslí se to prostě nepovedlo. Opět mi všechno přišlo šedivé a zachmuřené, přestal jsem se učit a věřit svým ideím. Vše se zvolna upíralo zpět ke dnu. Tenhle stav mi trýznil duši celej prvák co jsem byl v Praze, naprosto bez nálady, nic mě nebavilo nic se mi nechtělo a bál jsem se všeho co bylo kolem, že po mě něco někdo bude chtít a já to neudělám. Že všechny klamu. Prvák jsem nakonec zvládl dokonce jako nejlepší student na škole, ale stavy se nelepšily, až o prázdninách jsem opět nabral sil a uvědomil jsem si, že se věci mohou mít a májí se jinak. Znovu jsem se nalezl, již po druhé a už mám dva měsíce jak rád říkám našlápnuto, ale bojím se abych opět nesešel z cesty. Jak se hlídate vy?
(Číst celé)
|
|
Tento článek byl přečten 930 krát a má 7 Komentářů.
|
|
| Vítejte Anonymní |
Právě je 16th květen 2008, 06:25
Časy uváděny v GMT + 1 hodina
|
| Kdo je přítomen |
Celkem je zde přítomno 2 uživatelů: 0 registrovaných, 0 skrytých a 2 anonymních.
Registrovaní uživatelé: nikdo není přítomen
Nejvíce zde bylo současně přítomno 309 uživatelů dne 8th březen 2006, 19:36. |
| Nejvíce příspěvků |
 |
smajlík (1549) |
 |
heminstein (1360) |
 |
Nellinda (1250) |
 |
Džótí (1056) |
 |
morgue8 (1028) |
|
MDu (1027) |
 |
Hope (953) |
 |
Davson (936) |
 |
Matisek (830) |
 |
Shiny (794) |
|